Stáž v zahraničí neposouvá jen vaši kariéru – mění také to, jak přemýšlíte o práci, spolupráci i každodenním fungování v zaměstnání. Rozšiřuje obzory a dává věcem nový úhel pohledu.

Jmenuji se Kristina. Studuji mezinárodní management a stojím teprve na začátku své kariéry i cestovatelské cesty. Aktuálně absolvuji stáž v going.international, kreativním AI startupu v srdci Prahy, kde jsem součástí online marketingového týmu.

Obě moje stáže mě formovaly jiným způsobem. V Německu jsem pracovala ve velké, zavedené korporaci – ve společnosti VARTA. V Česku nyní působím v malém, kreativním startupu going.international v Praze. Dva světy, dvě země – a přestože jsou sousedy, jejich kultura a způsob myšlení se výrazně liší.

V tomto článku vás vezmu na cestu dvěma velmi odlišnými pracovními kulturami. Jaké to bylo být stážistkou? Co mě překvapilo – v kanceláři, na schůzkách i v běžné každodenní komunikaci? A jaké ponaučení si z mé zkušenosti můžete odnést pro vlastní stáž v zahraničí?

Pokud právě zvažujete, zda je pro vás stáž v Česku, Německu (nebo třeba úplně jinde) tou správnou volbou, najdete tu upřímné postřehy, vtipná pozorování i praktické tipy. Možná se v některých situacích poznáte – a možná vás tenhle text inspiruje k tomu, abyste se vydali na vlastní dobrodružství.

V Německu probíhá řada věcí velmi formálně a strukturovaně – zejména ve velkých firmách, jako je VARTA. Výběrové řízení mělo jasně daný postup: online přihláška, pohovor, písemná nabídka a smlouva. Tato struktura poskytuje pocit jistoty, ale někdy může působit trochu svazujícím dojmem.

V Česku byl naopak celý proces mnohem neformálnější. Startup v Praze jsem oslovila přímo, následoval uvolněný videohovor – a o pár dní později přišla nabídka stáže. Většina komunikace probíhala e-mailem nebo přes Slack. Smlouvy? Ano, ale často se podepisují až krátce před začátkem stáže a s výrazně menším množstvím administrativy.

V Německu byla moje pracovní náplň jasně daná hned od prvního dne: dostala jsem seznam úkolů, kontaktní osoby i harmonogramy. Na začátku stáže proběhlo mnoho prezentací, vysvětlování jednotlivých úkolů a IT onboarding. Přesně jsem věděla, co se ode mě očekává – ale alespoň zpočátku byl jen malý prostor pro vlastní nápady.

Protože VARTA pravidelně přijímá stážisty, přesně věděli, jaké úkoly přidělit a jaké ne. Aby mi usnadnili začátek, ukázali mi řešení z minulosti a práci předchozích stážistů. To bylo velmi užitečné – zároveň to ale omezovalo samostatné myšlení a „thinking outside the box“.

Všechno muselo mít danou strukturu a jednotnou podobu. I nástroje jako AI byly tehdy spíše neznámým územím a jejich používání nebylo podporováno. V některých odvětvích se to už začíná měnit, ale Německo v tomto směru stále citelně zaostává.

V Česku to bylo naprosté opačné extrém. Už po pár dnech jsem dostala vlastní menší projekt – navrhnout web podle vlastních představ. Mohla jsem navrhovat nástroje, testovat různé přístupy, sbírat zpětnou vazbu a pracovat samostatně. Bylo to o něco chaotičtější, ale neskutečně motivující.

Zásadní rozdíl byl i v tom, že jsem byla první stážistkou ve firmě. To znamenalo, že jsem byla zapojená do všech projektů a mohla si vyzkoušet širokou škálu úkolů. Nic nebylo tabu a měla jsem volnost v plánování i prioritizaci práce. Za krátkou dobu jsem se toho naučila opravdu hodně – a mohla jsem naplno převzít odpovědnost za svou roli.

V Německu jsou stáže často zprostředkovány přes univerzity – jde o povinné stáže, schvalovací procesy a akademický dohled. I stáže v zahraničí bývají často organizovány prostřednictvím výměnných programů, jako je Erasmus+.

V Česku jsem naopak zažila, jak přímé a jednoduché může získání stáže být – zejména u mladých firem. Ve většině případů stačí firmu oslovit napřímo a projít si výběrovým řízením samostatně.

Ať už absolvujete stáž v zahraničí kdekoliv, vyplatí se k ní přistupovat s otevřenou myslí a dobrou schopností sebeorganizace. Tady jsou moje hlavní poznatky:

V Německu jsou klíčové dochvilnost, spolehlivost a jasná komunikace.

V Česku budete potřebovat flexibilitu, schopnost improvizace a ochotu převzít odpovědnost.

Ať už si stáž zařizujete přes univerzitu, zprostředkovatelskou agenturu nebo na vlastní pěst, celý proces se liší podle země.

Proto se vyplatí včas zjistit místní specifika – například prostřednictvím ministerstva zahraničí nebo stážových fór. Nezapomeňte ani na právní stránku věci! Jako občan EU máte v Česku povinnost do 30 dnů se registrovat na cizinecké policii – i když to za vás často vyřídí pronajímatel, je dobré se na to raději zeptat.

V Německu byla moje cesta jasně strukturovaná: přihláška, pohovor, pracovní smlouva. V Česku byl přístup mnohem neformálnější. Nejdůležitější bylo být aktivní a otevřený novým věcem.

Typická pracovní náplň se výrazně liší podle oboru – a také podle typu firmy. V Německu byla moje role přesně vymezená hned od začátku. V českém startupu jsem dostala první samostatný projekt už po týdnu – s plnou svobodou rozhodování.

Nakonec se všechno točí kolem učení se praxí. Čím víc času plyne, tím jistější a sebevědomější se ve své roli budete cítit – dopřejte si prostor růst.

🏢 Německo (VARTA):

• Pevně daná pracovní doba

• Schůzky začínají přesně a mají jasnou agendu

• Striktně vymezené polední pauzy

• Jasně rozdělené odpovědnosti

🚀 Česko (start-up):

• Flexibilní pracovní doba

• Pět minut zpoždění? Žádný problém

• Oběd kdykoliv, jak se to hodí

• Velká míra odpovědnosti už od prvního dne

Za zmínku stojí i to, že pražská MHD je natolik dobře fungující, že situace s parkováním, jaké jsou běžné v Německu, jsou zde spíše výjimkou. Většina lidí dojíždí do práce metrem nebo tramvají. Zejména v centru města často nedává smysl mít auto – parkování je omezené a ne vždy pohodlné.

To je výrazný rozdíl oproti Německu. Během prvních týdnů ve VARTA jsem denně dojížděla zhruba 1,5 hodiny, přestože samotná jízda autem trvala jen asi 35 minut. V Praze tohle není problém – metro bývá často rychlejší než auto. Do práce se dostanu přibližně za 15 minut, a to ani nemusím bydlet přímo v centru města.

V Německu jsem byla „ta stážistka“ – s jasně vymezeným okruhem úkolů. Občas jsem dostala něco navíc „na rychlo“, ale to byly spíš výjimky. Zpětná vazba nepřicházela spontánně; místo toho se plánovaly schůzky, na kterých jsem dostala přímý a upřímný feedback – bez obalu. Toho jsem si opravdu vážila. Pomohlo mi to brát zpětnou vazbu vážně a skutečně s ní pracovat.

V Česku jsem naopak byla od prvního dne prostě Kristina. Byla jsem součástí týmu, zvaná do diskuzí, povzbuzovaná k tomu sdílet vlastní nápady – a klientům i kolegům jsem byla představována jako rovnocenný člen týmu. Ve srovnání s Německem to bylo nesmírně osvěžující.

Tento přístup mi dal pocit, že mi lidé opravdu důvěřují. Cítila jsem se jako skutečná součást týmu – ne jen jako „stážistka“, která je tu jen na chvíli.

Formální vs. neformální komunikace
V Česku je běžné tykání a oslovování křestním jménem – často i směrem k nadřízeným. V Německu je komunikace spíše formální, i když záleží na konkrétní firmě.

Dochvilnost a vnímání času
Německé schůzky začínají přesně na minutu. V Česku většinou stačí být „v klidu, ale včas“.

Týmový duch a společné fungování
V Česku lidé obědvají spolu, smějí se a improvizují. V Německu je atmosféra zdvořilá a profesionální – vtipkování s nadřízeným je spíše výjimkou a respekt hraje klíčovou roli.

Iniciativa a odpovědnost
Česko: „Jdi do toho.“
Německo: „Tady je checklist – drž se ho.“

Přestávky a volný čas
V Česku si dáte pauzu tehdy, když ji potřebujete. V Německu jsou přestávky pevně dané a důsledně dodržované.

Míra sebezaměstnanosti (2023*):
🇨🇿 Česko: 16 %
🇩🇪 Německo: 8,6 %
➝ Česko vykazuje silnější podnikatelského ducha. To se odráží i v pracovní kultuře, kde mnoho lidí uvažuje o vlastním podnikání. Systém v Česku navíc usnadňuje vstup do samostatné výdělečné činnosti.

Průměrná týdenní pracovní doba (2024, Eurostat*):
🇨🇿 Česko: 39,7 hodiny
🇩🇪 Německo: 34,9 hodiny
➝ V průměru se v Česku pracuje více hodin – často v flexibilnějších strukturách. Není neobvyklé posílat nebo dostávat e-maily i pozdě večer, zatímco v Německu „Feierabend“ (konec pracovního dne) skutečně znamená vypnout. Work-life balance patří v Německu k nejdůležitějším hodnotám.

Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se Česko v roce 2024 řadí do horní třetiny států s nejdelší pracovní dobou. Zůstat v práci déle, když to projekt vyžaduje, je poměrně běžné. V Německu je to spíše výjimka. V obou zemích jsou však firmy vůči stážistům zpravidla vstřícné a neočekávají od nich přesčasy.

Obě stáže mě formovaly – každá ale jiným způsobem.

Německo mi dalo strukturu, preciznost a pocit jistoty.

Česko mi dalo sebedůvěru pracovat samostatně, rozvíjet vlastní nápady a kreativně přispívat.

Můj tip pro vás: Při výběru stáže se nezaměřujte jen na zemi, ale také na typ firmy. Chcete jasné procesy, nebo tvůrčí svobodu? Dáváte přednost pozorování, nebo si chcete věci rovnou vyzkoušet na vlastní kůži? Podle toho pro vás může být vhodnější větší, nebo menší firma.

Stáž v zahraničí vám může nabídnout obojí – stačí najít to správné místo pro vás.

👉 going.international pravidelně hledá nové stážisty.
Pokud se vám článek líbil a chtěli byste být součástí týmu, přihlaste se zde:
https://going.international/de/career

Jak najít stáž v Česku?
Přes pracovní portály jako jobs.cz, startupjobs.cz nebo díky osobním kontaktům. Pokud jste student, určitě se podívejte i na nabídky vaší univerzity – často zveřejňuje domácí i zahraniční stáže.

Jak se hlásit na stáž v Německu?
Ideálně 3–6 měsíců předem, buď přímo přes webové stránky firem, nebo prostřednictvím pracovních portálů.

Potřebuji jazykové znalosti?
V německých korporacích je znalost němčiny většinou nutná. V mezinárodně orientovaných firmách se často očekává také angličtina. V českých startupech obvykle stačí angličtina – některé týmy navíc mluví i německy.

Potřebuji vízum?
Jako občan EU nepotřebujete vízum ani v jedné zemi. V Česku je ale nutné se do 30 dnů od příjezdu registrovat na cizinecké policii – tuto povinnost často vyřizuje pronajímatel, proto se neváhejte zeptat.

Kdy se hlásit?
Německo: plánujte s předstihem (3–6 měsíců dopředu).
Česko: proces je flexibilnější – i když je lepší se hlásit včas, často lze najít stáž i na poslední chvíli.

• Eurostat (2024). Average weekly working hours by country.
  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/SEPDF/cache/85131.pdf

• Trading Economics (2023). Germany – Self-employed (% of total employed).
  https://tradingeconomics.com/germany/self-employed-total-percent-of-total-employed-wb-data.html

• Destatis (2023). Self-employment rates in international comparison.
  https://www.destatis.de/DE/Themen/Laender-Regionen/Internationales/Thema/Tabellen/Basistabelle_Selbststaendigenquote.html